TOPlist

Vzhled a oblečení


Někteří starověcí spisovatelé popisují Kelty jako velké lidi s modrýma očima, světlými (plavými) vlasy a jemnou pletí. Celkem nebyl velký rozdíl mezi vzhledem Keltů a Germánů. Strabón připisuje Germánům jen větší postavu a divočejší povahu. Podle vzhledu bylo někdy velmi obtížné rozlišit Kelta a Germána. Také plavost vlasů nelze pokládat za obecný znak, že si Keltové často upravovali barvu vlasů umělými prostředky, různými roztoky, mýdly a barvami. Také se líčili. I muži si natírali vlasy nějakým vápnitým roztokem, aby udrželi jejich úpravu: pak je sčesávali dozadu, takže se vzhledem podobali satyrům. Proto také nalézáme ve starověku zmínky o dlouhých, nepoddajných vlasech Keltů. Podle Diodóra se někteří muži holili, jiní byli zarostlí vousem. Vznešenější muži si holili tváře, ale knír si nechávali narůst dlouhý, takže jim zakrýval ústa.

Povaha Keltů
Ve starověku byli Keltové obecně charakterizováni jako lid bojovný, odvážný a rychlý, někdy však až dětinsky naivní. Byli prý posedlí válkou (Strabón), milovali boj a dobrodružství, stejně však zábavu a hodování. Jejich výmluvnost často hraničila s povídavostí. Zastavovali pocestné a kupce a vyzvídali vše o těch krajích, odkud oni přišli. Získané zprávy často zvětšovali. Velmi silně byla u nich vyvinuta obrazotvornost a podle starověkých zpráv také lpění na náboženské tradici. Podle Caesara byl to lid vrtkavý, stále vrtkavý, stále toužící po novotách, avšak velmi způsobilý napodobit vše, co viděl a čemu se kde mohl přiučit. Archeologické nálezy dosvědčují, že Keltové dovedli nejen napodobit cizí vzory, ale že svou tvůrčí schopnosti je také přetvořovali a dávali jim svou náplň. Potrpěli si ovšem na slávu a lesk.

Keltský oděv
Podle Diodóra si keltský lid liboval v oděvu pestrých barev, v látkách s proužkem i s kostkou. Již v době halštatské byly látky vysoké kvality a měly pestré vzory. V laténské době si ženy rády zdobily oděv květinami a přední ženy jej prošívaly také zlatem, jako ve starých dobách.
Oděv se skládal z barevného chitónu, jakési haleny a kalhot. Před tento oděv se podle potřeby nosil plášť, v zimě vlněný, v létě ze slabší hladké látky. Kalhoty (braccae) jsou novinkou v evropském prostředí.



Oděv z látky spínali Keltové na ramenou sponami, bojovníci nejčastěji železnými, ženy předních vrstev bronzovými, někdy i stříbrnými a často velmi umělecky provedenými, vykládanými korálem a zdobenými emailem. Bohaté pohřby žen ukazují nejlépe jejich zálibu ve šperku: ženy nosily zlaté, stříbrné i bronzové prsteny, nákrčníky a náhrdelníky, náramky a nánožníky. V mužských hrobech bývá šperk vzácnější, velká pozornost je však věnována výzbroji.
V pasu byl keltský oděv stažen opaskem. Ve starých dobách byly opasky a pasy pozdně halštatské a časně laténské bohatě zdobeny zlatými nebo bronzovými našívanými ozdobami a plíšky. Prostý lid měl jednoduchý opasek z látky nebo kůže.
Keltská obuv byla dobře známa až v Římě, ať to byly malé dřevěné sandály, plátěná obuv s podešví nebo kožená.

Zdroj: Jan Filip - Keltská civilizace a její dědictví

Copyright © 2006 Rovena | Webdesign by Martin Pilch | Všechna práva vyhrazena