TOPlist

Jednotlivé symboly


Drak
Had



Drak
Obrázky draka se dnes nacházejí v pohádkách a folkloristice především asijských národů. U Skandinávců a Keltů jsou částí např. dvounozí draci. Mnohým jsou společné špičaté uši. Už ve starém Egyptě se drak - podobně jako u Keltů - objevuje zapletený do sítě plné uzlů. Většinou je to had proměněný v nestvůru. Nejstarší keltské obrazy se nacházejí na opascích a pochvách mečů ze 4.stol.př.n.l, často jsou tito draci vyobrazeni v párech. Draci jsou strážci pokladů. V Číně drak přináší déšť, je to bůh sídlící vo vodách a mužský princip. Drak chrlící oheň, který se možná vyvinul z rohatého hada plivajícího jed či oheň, má u Keltů roli strážce ještě silnějšího než had. Jak vyplývá z pohádek, drakům se přinášely oběti. Keltský drak je stejně jako egyptský tradičně spojen s válečným jednáním. Symbolizuje válečnou moc a stává se dokonce hrdinou.



Tisíce let starý symbol draka se objevuje v keltské lyrice (ve Walesu:Gododdin, Canu Taliesin) a próze: Lludd, britský král, mnoho let úspěšně a velkoryse vládl. Jednoho dne však zemi postihly tři pohromy, z nichž jedna byla strašlivý řev na začátku každého léta (na Beltaine, starobylý keltský svátek prvního května). Tento řev zastavil veškerý život na ostrově: Muži ztratili sílu a odvahu, ženy svou plodnost, synové a dcery své smysly, zvířata umírala, vody začaly být jedovaté a nedalo se po nich plavit na lodích. Aby zjistil příčinu této pohromy, změřil král Lludd ostrov Británii na délku i na šířku a našel jako jeho střed Oxford. Tam nechal vyhloubit jámu, dal do ní sud s nejlepší medovinou a přikryl jej hedvábný šátkem. Tu spatřil dva draky, kteří spolu bojovali. Ztělesňovali jeho národ a cizí, neřátelsky smýšlející lid. Když oba vyčerpaně klesli k zemi, spadli na šátek a spolu s ním do sudu. Lludd kolem nich omotal šátek a v sarkofágu je přenesl na nejbezpečnější místo, jaké se v jeho říši dalo najít, k hoře Snowdon. A bylo řečeno, že ostrov už nikdy nepostihne pohroma, dokud draci zůstanou na tomto bezpečném místě.



Jiná sága pojednává o Merlinovi (velšsky Myrddin): Král Vortigern chtěl blízko Snowdonu vybudovat hradní tvrz. Přes noc ale zmizelo vše, co bylo dosud postaveno, včetně nářadí a materiálu. Královi rádcové dali hlavy dohromady a došli k závěru, že se musí obětovat dítě, které nemá otce, aby se jeho krví potřísnily základy pro stavbu hradu. Poslové tedy projížděli zemí,až našli u Caerfyrdinnu (angl. Carmarthen) jednoho chlapce, který neměl otce. Ten však Vortigernovi vysvětlil, že jeho krev nepomůže: Základy stavby hradu totiž vždy zničí jezero pod horou. Vortigern nechal své muže kopat, až skutečně narazili na jezero. Na Merlinův příkaz kopali dál a našli dvě jeskyně, v nichž spali dva draci. Ti se probudili a začali spolu bojovat. Vortigern se ptal Merlina, co to má znamenat. Merlin prohlásil, že to jsou dva národy, červený drak Velšané a žlutý Sasové. Na otázku, kdo zvítězí, se Merlin jen tajemně pousmál a draci pak zmizeli v mlze. V jiné verzi vidí Merlin červeného draka - také Artušův emblém, který ho porovází při jeho bojích - jako hrdého vítěze.



Ve Walesu je červený drak od roku 1901 národním symbolem a na bílo-zeleném podkladu je od roku 1953 oficiálně vyobrazen na velšské národní vlajce. Tato vlajka s drakem na žádné slavnostní příležitosti a je nejoblíbenějším suvenýrem turistů. Drak nebo jeho části se s oblibou používají jako poznávací znamení: Jazyková společnost, Cymdeithas yr Iaith, si například zvolili jeho jazyk.



Had
První obrázky hadů se objevují ve formě klikatých čar, které můžeme vidět už na velmi raných nálezech, například na nádobách z doby halštatské kultury. Později se objevují jako kadeře vlasů nebo zřetelně jako hadí linie. Hadí hrají v obrazech světa u různých národů celé Země důležitou roli;stejně tak je tomu i v keltské symbolice. Přitom se na hada nepohlíží jako na živočišný druh, ale jako na mnohovrstevnatý symbol, který představuje mimo jiné ideu procesu stvoření. Jako tento symbol se pak i zaměňuje s jinými plazy, jako je ještěrka, stonožka, krokodýl, nebo se spojuje se zvířecími částmi, jako jsou rohy, parohy, zvířecí nebo beraní hlava a jiné.

Také Conall Cernach vděčí za svůj život hadu, kterého při svém narození držel v rukou. V jedné části příběhu o vyhnání Fraechových stád se Conall Cernach spojuje s jelením bohem Cernunnem (pánem zvířat), protože had, ačkoli zde vystupuje ve své roli strážce, mu neublížil.

Fraech (také Fraích) se od své matky dozvěděl, že jeho dobytek, ženu i děti někdo zahnal do Alp. Nedbal její rady a vypravil se do hor, aby je přivedl zpět.Vyrazil na cestu se sedmadvaceti muži , psem a sokolem. Cestou potkal Conalla Cernacha, který se k němu přidal. V horách se pak od irské stařeny dozvěděli, že sem byl se západního Irska poslán nějaký dobytek. Stařena je poslala k ženě z Ulsteru, která střežila tyto krávy a měla klíče od hradu, v němž měli přenocovat. Žena z Ulsteru nechala hrad odemčený, ale varovala hrdiny před hadem, který hrad hlídal. Když se Conall a Fraech přiblížili k hradní bráně, had najednou skočil do Conallova opasku a zůstal tam až do rána. Tak mohli hrad vyplenit a osvobodit při tom ženu, děti a dobytek.

Had má mnoho rozmanitých funkcí, a tak často bývá i zvířetem doprovázejícím všechna božstva, která jsou silně spojena s kulty, země, plodnosti a léčení. Zobrazení hadů na zbraních má nahánět strach a zdůrazňovat prvek válčení.

Zdroj: Sabine Heinzová - Keltské symboly

Nahoru

Copyright © 2006 Rovena | Webdesign by Martin Pilch | Všechna práva vyhrazena