Svátky
Keltové rozdělovali rok na čtyři období, každé mělo svůj svátek, zasvěcený jednomu bohu. První roční období se nazývalo
Imbolc nebo Oimelc a bylo zasvěceno bohyni Brigitě (Birgit, Brigantia). To byla bohyně plodnosti.
Beltain začínal 1. května a nesl jméno boha Beli, Bile nebo Beltene, "jasný", "zářivý oheň". Tento svátek
byl oslavován rituály plodnosti. Zapalovaly se velké ohně, které očišťovaly lidi i zvířata a obnovovaly jejich plodnost.
Lughnasad se slavil 1. srpna na počest žní a k uctění Lugha, boha světla a boha mrtvých. Vedle něho byly
uctívány i bohyně při Óenach Tailten (svátek Tailtiu) a Óenach Carmain (svátek Carmany). Lughnasad trval měsíc,
začal dva týdny před 1. srpnem a potom pokračoval ještě dva týdny. Samain, čtvrtý svátek, ohlašoval začátek zimy
a slavil se v předvečer 1. listopadu; Keltové věřili, že se v onen čas rozplyne závoj oddělující hmotný svět od zásvětí.
Zdroj: Holger Kalweit - Keltská kniha mrtvých
Copyright © 2006 Rovena | Webdesign by Martin Pilch | Všechna práva vyhrazena