TOPlist

Luis


21.1. - 17.2.

Svátky: Imbolc

Období, které staří Keltové věnovali jeřábu, bylo obdobím, kdy se lidé stále ještě drželi doma. Začínaly přípravy na jarní práce na polích a s tím souvisely i různé zvyky a rituály.

1. února se slavil jeden z důležitých keltských svátků - Imbolc V Irsku se nazýval Oimealg a měl jistě mnoho různých krajových označení, v křesťanské době se pak slavil jako Hromnice. Imbolc byla slavnost ovcí, které v té době začínaly dávat mléko, slavnost ochranného ohně a hlavně svátek keltské bohyně Brighid.





Příchod bohyně Brighid znamenal konečně zlomení moci zimy, dobu, kdy odkládá bohyně Cailleach svou odpudivou podobu a mění se v panenskou bohyni Brighid, symbolizující svým dívčím půvabem příchod jara. Brighid je bohyně pečující o opuštěné, bohyně inspirace a učení, patronkou kovářů (kteří v té době připravovali zemědělské nářadí) a také je známá svým léčitelským uměním. Byla to bohyně velmi oblíbená v celém keltském světě a dodnes je jí v Británii a Irsku zasvěceno mnoho studní a léčivých pramenů. Její popularita pokračovala i po příchodu křesťanství, a proto je uctívána v téměř nezměněné podobě dodnes jako sv. Brigita (Brigit z Kildare), za níž prý převlečená dodnes chodí po světě. Je totiž nejen ochránkyní a učitelkou, ale má schopnost udržovat věčný oheň keltské tradici.





Posvátný Brighidin uzel se vázal ze slámy a zavěšoval jako ochrana nad vchod domu. V den svátku Imbolc se zhášely ohně v kovárnách a znovu je zapalovaly mladé dívky - panny, symbolizující Brighid. Obvyklá první obleva, která přichází na počátku února, je též připisována moci této bohyně. V předvečer tohoto svátku se peklo symbolické pečivo a připravovala hostina. Ze stébel obilí se vyráběly malé slaměné panenky, které pak dívky oblékly do šatů a nosily je od domu k domu. Každá domácnost pak této symbolické nevěstě dávala malý dárek. Během tohoto svátku se také, jako při většině keltských svátků, zapalovaly malé ohníčky - věřilo se, že mají ochrannou moc, měly chránit po celý rok pole před kroupami a stavení proti bleskům.

Sváteční den Imbolcu byl také prvním dnem, kdy bylo možné začít s orbou. K tomu se slavnostně žehnalo zemědělským nástrojům, pluhy se zdobily pentlemi a polévaly "živou vodou" - pálenkou. Při první orbě se pak do brázdy vkládaly kousky chleba a sýra, jako úlitba přírodním duchům. S orbou byl spojen ještě jeden důležitý rituál. Když Keltové zakládali nové sídlo, bylo vždy třeba kolem něj vyorat brázdu. Ta měla mít ochrannou funkci (tvořila kruh) a byla základem pro pozdější pole. Tímto úkolem byl pověřen keltský král. Nikdo jiný nesměl tento obřad vykonat. Do pluhu směli být zapřaženi pouze bílí býci nebo koně. Nikdo nesměl při tomto obřadu zkřížit pluhu cestu, to bylo považováno za špatné znamení. Tento důležitý obřad se nám možná trochu připomíná ve Starých pověstech českých - Přemysl Oráč jako nadcházející král.

Období po tomto svátku bylo považováno za zvlášť vhodné k věštbám a proroctvím. Leckde se zachoval zvyk házet čerstvé jalovcové proutky do ohně. Pálení jalovcového proutí mělo samo o sobě ochranný význam a očišťovalo domov. Druhý den se pak ze zbytků v popelu určovala znamení pro budoucnost.

Zdroj: článek Vladimíra Šišky (časopis ASTRO)

« Zpět

Copyright © 2006 Rovena | Webdesign by Martin Pilch | Všechna práva vyhrazena